Parotěsné / vzduchotěsné folie
Dlouho jsem přemýšlel jak udělat vzduchotěsnou vrstvu v podkroví v pasivním domě. Původně jsem plánoval celý půdní prostor zabednit OSB deskami. Bohužel, zedník byl moc rychlý a mezitím vyzdil příčky až po latě zateplení. Díky tomu se v určitých místech mezi příčku a latě nic nevlezlo (natož OSB deska). Vzduchotěsná (parotěsná) vrstva z OSB desek v jednom kuse má výhodu v tom, že jí nemusíte napojovat u každé příčky a řešit tak i prostupy pro světla a zásuvky v příčkách. Zjednodušeně řečeno je pak mnohem menší chybovost. Ve své podstatě pokud OSB desku nenatřete nebo na ní nepřipevníte parotěsnou folii je to vlastně parobrzda.
Nakonec jsem tedy volil tedy rychlejší a levnější variantu v podobě folii. Všichni výrobci mě přesvědčovali o tom, že ta jejich je nejlepší a někteří mi dokonce nutily i folie s „pokovením“. Tzn. pokovení má význam při několika zásadách. První je, že pokovení musí být z opravdového kovu a né jen stříbrný nástřik (těžko jej sehnat). Druhá podmínka pro zlepšení izolačních vlastností je instalační mezera alespoň 3cm (ideální 5cm). Folie nemá význam dávat přímo pod SDK. A aby opravdu fungoval tepelný odraz a tím i zlepšení izolačních vlastností dané konstrukce musí být sálavý zdroj tepla o větší teplotě než je běžně v interiéru. Vzhledem k pasivnímu domu, kde není velký zdroj tepla, odraz nefunguje. Jako ideální řešení kde mají tyto folie význam vidím v běžném bungalovu v místnosti s krbem .
Přešel jsem tedy k oblíbené folii od Isocellu typ AIRSTOP VAP.
Tuto folii používají hodně dřevostavbaři je levná a pevná. Dodává se v šířích od 3m což, umožňuje rychlejší aplikaci a mnohem méně spojů. Lze jí pořídit i v 4 a 5m šíři. Další výhodou při aplikaci jsem spatřil v její průhlednosti. Pokud připojujete folii ke stěnám nebo protmelujete spoje krásně jde vidět kde tmel je a kde ne. U rodičů jsem dělal s folii s pokovením a je to opravdu vyhození peněz. Všechno se leskne a nic pak nejde vidět, jak je uděláno. Tmel na prolepení spojů a připojení ke stěnám je ideální použít SPRINT od téhož výrobce. Pro perfektní spojení např. se stěnou doporučuji použití BUBI. Je to kontaktní můstek a na prašných a jiných neideálních podkladech pak pásky a tmel Sprint krásně drží. BUBI jsem používal i na OSB kastlíkách pro připojení parotěsné vrstvy s okny. Pásky použity taktéž od Isocellu. A samozřejmostí bylo i řešení prostupů kabeláže.
Jednoduše řečeno je potřeba řešit věci u odborníků a na vzduchotěsnost je tato Rakouská firma opravdu velmi dobrá.
Co se opravdu na stavbách moc nevidí, je instalační mezera nad SDK. Lidi zapomínají, že každým proděravěním sádrokartonu poruší i folii nad ním a ta pak nečiní funkci, pro kterou byla stvořena. Už jen při šroubování světla přes hmoždinku dojde k porušení folie, a to nemluvě o oblíbených bodových světlech. Z těchto a dalších důvodů všem doporučuji instalační mezeru mezi folii a SDK. Nemusíte pak přemýšlet nad každou dírkou. Další výhodou je libovolné umístění nebo dokonce přemístění světel. Kabeláž jednoduše táhnete v mezi prostoru.
Co mnozí ani nevědí, že do instalační mezery lze umístit i tepelnou izolací. Nesmí, jí tam být, ale více jak ¼ z celé tloušťky konstrukce. Prostě tak, aby rosný bod byl stále nad vzduchotěsnou vrstvou.
Parotěsnost - Nejen u pasivního domu jedna z nejdůležitějších věcí.
Fotogalerie neobsahuje žádnou fotku.
Sádrokarton
Pokud chcete dělat sádrokartony sami, je dobré si pořídit knížku Sádrokarton např. od GRADY. Mnoho realizátorů si myslí, že na tom nic není. A pozor pokud máte v projektu SDK s protipožární úpravou tak při kolaudaci musíte doložit, že vám to dělala certifikovaná firma!
Sádrokarton jsem si velmi oblíbil, dneska bych s něj asi dělal více věcí. Bohužel mu chybí akumulační schopnost. Já jej využil na podhledy, instalační prostory pro VZT a krásně jsem s ním zakryl sloup držící střechu.